.png){kind=logo}
Jindra Hojer, známý z Foglarových Rychlých šípů, kde byl předlohou pro stejnojmennou postavičku blonďatého klučíka v červených trenýrkách, četl v pardubické kavárně Bakla café ze své nejnovější knihy Střípky ze života Jindry Hojera.
Do povídání chemika, pedagoga, skauta a spisovatele se zaposlouchala desítka návštěvníků. Jindra Hojer popíjel svařák a vzpomínal přitom na své životní lásky, studia i cestování. Velkou část vyprávění věnoval své zesnulé druhé ženě Táje, na jejímž psacím stroji dnes píše knihy a povídky. „V kapse zbývaly poslední dva kaštany, a co se nestalo. Najednou pro ně sáhly obě ruce najednou. A já místo toho, abych držel v ruce kaštan, jsem najednou držel poprvé ruku Táji. Nenapadlo mě nic chytřejšího než tu ruku stisknout. A představte si, ona tu ruku stiskla taky," zavzpomínal Jindra Hojer na nesmělé, romantické začátky s Tájou ještě na gymnáziu.
Jejich životní cesty se sice nakonec v mládí rozdělily, znovu se však sešly v 80. letech: „Tája seděla u svého stolu a když viděla, že jsem přišel, vstala ke mně, podala mi ruku a nabídla mi, že si můžu sednout. Následoval takový neutrální rozhovor. Bylo těžké jí to vysvětlovat, tak jsem jí napsal psaní. Ona ho rozbalila, seděla za svým stolem a četla. Dočetla to, chvilku dopis držela v ruce, pak tam stála, udělala ke mně pár kroků a já jsem myslel, že mě jde vyhodit. Ale ona roztáhla ruce a povídá ,pojď ke mně, Jindro'. Ani jsem se neodvážil ji políbit, ona políbila mě. A po tváři nám tekly slzy, slzy štěstí."
Na místě si návštěvníci mohli zakoupit knihy Střípky ze života Jindry Hojera a Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky. Jindra se ještě před odchodem chopil tužky a rozdával do knih autogramy a věnování, která udělají radost nejednomu čtenáři na Vánoce.
V současnosti žije 95letý Jindra Hojer v pardubickém domově pro seniory. I v úctyhodném věku je stále velmi aktivní. Píše povídky, účastní se křtů nebo autorských čtení, dává rozhovory do médií. Předává tak svým čtenářům a fanouškům radost, energii a motivaci do života.
